Přistoupili a probudili ho se slovy: "Mistře, Mistře, zahyneme!" On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho. (Jan 8.24)

Někdo má to štěstí, že když potřebuje povzbuzení či radu, sáhne po Bibli (či jiné své oblíbené knize) a po otevření na náhodné stránce nalezne, co hledal. Já ne. Tedy většinou.

Dnes jsem ve chvilce klidu otevřela knížečku Milované Princezně od Sheri Rose Shepherd na založené stránce (založené ve smyslu že tam mám ve čtení pokračovat, nikoli že by se jednalo o obzvlášť oblíbenou pasáž). A nalezla jsem tam úvodní verš. Zamyšlení u něj zarezonovalo s mým rozpoložením a otevřelo stavidla mé modlitbě.

Sheri povzbuzuje nás, čtenářky, abychom dovolily Bohu nasměrovat svou loďku života zmítanou bouří do bezpečí, protože Bůh je nejen konstruktérem a kapitánem našich loděk, ale také dokáže utišit jakoukoliv bouři.

Volala jsem k Bohu a bouře začala ztrácet na síle...